Skutečné domovy

17:54


Někdy mívám pocit, že v něčem je fakt, že dnes můžeme jedním klikem vidět na internetu tolik inspirace tak snadno, ve výsledku kontraproduktivní. Nebo alespoň pro mě - ještě nedávno jsem pozorovala plíživou narůstající nespokojenost s tím, jak pomalu se nám daří vylepšovat naše bydlení (to je dlouhý příběh a o něm jindy) a po malém nezbytném zastavení jsem si uvědomila, že to je prostě tím, že je člověk - nebo alespoň člověk mého typu, který nesleze z blogů o designu, DIY, bydlení a podobných a stále hledá "něco nového" - neustále vystaven nenápadnému tlaku, mít taky co ukázat, mít domov vyfoceníhodný a stále se snažit dostihnout dobu. Ono totiž krásných věcí je spoustu. Geniálních interiérů je spoustu. Bezvadných nápadů je plný Pinterest. To zní všechno mile, ale sama na sobě jsem pozorovala, že se tím přílišným vstřebáváním snadno dostávám do začarovaného kruhu, který vede jedině snad k chaosu v hlavě i doma!:)

Tak trochu sama pro sebe, tak trochu pro všechny, kdo někdy bojují s "přeinspirovaností" (nová nemoc 21. století?) jsem sepsala testament toho, jak si při vytváření svého domova zachovat zdravý rozum:


Kritičtější pohled na uhlazené domovy z fotek
Na fotkách vypadají překrásně, ale je dobré brát je trochu s rezervou. Jak asi dlouho trvalo, než vytvořili to pěkné zátiší s čertsvými květinami "ledabyle" postavené na knihovně? A jak dlouho asi trvalo naaranžovat psa na sedačku tak, aby zrovna mrknoul zpod deky do objektivu? Ne všechno někdy musí být tak, jak vypadá. Víte, co se děje mimo rám fotky? Divočina! A víte co? Já si myslím, že po tom, co si to všechno vyfotili, si sedli ke stolu a nadrobili na něj. No a už máme paralelu se skutečným světem.

Vůbec tím nechci umenšovat roli estetiky v interiérech. Naopak myslím, že je ohromně důležitá, ale s rezervou - domov je hlavně pro život, ne jen na koukání. A řešení na oko nejsou příliš útulná.

Mít svůj vlastní autentický styl
Což může to znít jako klišé, ale pro mě jím není. Chronickým obsedantním nasáváním inspirace totiž můžete snadno potlačit svůj vlastní styl až do té míry, že se z vás stane trendům naslouchající robot.

Případová studie: Zrovna je trendy bílá kuchyň, vidíte ji všude - a tím myslím všude. A ona je opravdu docela hezká, a "jé to by bylo bezva, kdyby u nás doma bylo taky všechno tak hezky bílé a nablýskané a čisté a zkombinované se surovým dřevem". A šup už ji máte doma. Ale počkat - je to opravdu váš styl? Nepodlehli jste prostě jen většině?

Moje strategie je teď jednoduchá. Nedokážu přestat sledovat inspirativním servery a weby, ale snažím se je prohlížet prostě jen jako obrázky, s nadhledem. Někdy mě zaujme drobnost, jindy celý pokoj, ale vždy se snažím neinspirovat se příliš, nechávám inspiraci uležet. Pak totiž zbyde jen to, co opravdu zapadlo do vašich chutí a to se vám pak zase vynoří, až budete třeba plánovat tu novou ložnici. Nebo prostírat stůl. Ne nadarmo umělci vždycky vyprávějí, jak hledají inspiraci v přírodě, městě nebo tradici. Berou si z nich totiž jen elementy, nikdy ne doslovný celek.

Tím, že se budete držet svého stylu, se vám navíc nikdy nemůže stát, že budete chronicky nespokojení se svým domovem - protože bude opravdu váš.


Nic není dokonalé... a nikdy nebude
Vytváření domova je proces, který pravděpodobně nikdy neskončí. Nikdy si asi nesednete na pohovku v obýváku a neřeknete si "uff, tak teď už nikdy nemusím do IKEA" (to já si neřeknu nikdy, na to si můžete vsadit). O to víc je důvod, aby si člověk užíval stav, ve kterém zrovna žije. A to mi věřte, že jsem  k tomuhle úsudku dospěla skrz krev a pot. Když jsme se přestěhovali do našeho současného domova, nebylo v něm žádné topení a protože jsme na jeho zavedení v tu chvíli neměli prostředky, přečkávali jsme zimu v kuchyni v čepicích a ve (více než jednom) svetru. I tak to je ale součást příběhu, který náš domov vypráví a s ohlédutím to dnes vůbec nevidím negativně, naopak, bylo to dobrodružství. Dneska je mou oblíbenou aktivitou sezení u krbu, ale vůbec to neznamená, že tenkrát jsem to tu neměla ráda.

Ještě k absenci dokonalosti - každý domov má své výhody a nevýhody. KAŽDÝ. U nás je třeba v některých místnostech relativně málo světla, ale zase mají klenuté stropy. Nebo náš domov není v centru Prahy, ale zase můžeme v sobotu snídat na zahradě pod ořechem a za 2 minuty jsme v lese. Každé má něco a nikdy nebudete mít všechno.

A co vy, čím se řídíte v případě vašeho domova? Litujete nějakých rozhodnutí? Našli jste se v článku? Souhlasíte? Nesouhlasíte?

Zase příště,

Natálie


Mohlo by se vám líbit

0 komentářů